LukeNewman

Sezona 2014

Začátek sezony

V sezoně 2014 jsem se rozhodl naplno vrátit ke kartingu, tedy k amaterské verzi závodů v různých půjčovnách na uzemí Moravy.
Primárně jsem odjezdil celou sezonu v půjčovně v Kroměříži, kde je sice krátká dráha, slabší káry a díky tomu se 95% dráhy projíždí na plný plyn, ale tyto neduhy jsou vyváženy precizní organizací, zajímavým systémem závodů (každý jezdec v každé káře), který do jisté míry eliminuje rozdíl mezi kárami, a jasně daným kalendářem závodů.
Odjezdil jsem všech 12 závodů, z počátku výsledky nebyly nijak oslnivé, nějaká pátá místa, v drtivé většině bramborové medaile okořeněné pracím práškem Persil.
V druhé půlce sezony šly mé výsledky více nahoru, začala se objevovat první pódiová umístění a dokonce i několik prvních míst jak v časovce, tak v závodě o pozice. Při konečném zúčtování jsem obsadil druhé místo za Davidem Filípkem a před domácím Petrem Smékalem. Za celkové druhé místo by mne nemělo minout testování Formule Radical.

Ostatní půjčovny

O volných víkendech jsem sezonu doplnil o účast v závodech v Lipníku nad Bečvou a v Ostravě. Za zmínku stojí vítězství v tříhodinovce s týmovým kolegou Davidem Filípkem a poté také vítězství ve čtyřhodinovém finále, které jsme odjeli ve dvou lidech. Bylo to náročné, ale o to lepší bylo dělení finanční odměny 3000Kč pro vítězný tým.
Následoval mokrý závod v Ostravě v lokální půjčovně, která se přihlásila do Sodi World Series, kterou zastupuje Tomáš Otevřel z Lipníka a tak beznadějné káry ostravské půjčovny vystřídaly schopnější podvozky od Sodi, na kterých byla radost jezdit i v šíleném dešti, v pláštěnkách. Odměnou bylo driftování v každé zatáčce a pro mne konkrétně také vítězství v tomto závodě před J. Kostelňákem, D. Kempným a D. Filípkem.

Objevení HMP

V závěru sezony jsem se dozvěděl o vysoké úrovni motokárové půjčovny v Hodoníně. Věděl jsem, že půjčovna funguje, že se tam jezdí závody, ale vzhledem k tomu, že je na opačném konci republiky, tak jsem tomu nepřikládal velký význam.
Když jsem se od kamarádů dozvěděl, že to opravdu stojí za to a že bych měl určitě zvážit svoji účast, nasadili mi brouka do hlavy. Postupem času to ve mně hlodalo čím dál tím více a vlastně jsem hledal i řešení kam se posunout. Většina půjčoven totiž nabízí velmi nevyrovnané káry a tak se závody rozhodují spíše při losu čísla káry než na trati.
Zúčastnil jsem se tedy posledních dvou závodů Hodonínského motokárového poháru, bohužel bez předchozího tréninku a znalostí tratě. Výsledkem byl postup do finále C na 4. pozici. Po rozjížďkách se mi už trať dostávala pod kůži a byl jsem schopen zajíždět lepší časy na úrovní předních jezdců finále B, takže vítězství ve finále C mne nakonec neminulo a domů jsem odjížděl motivován výhrou poháru hned za první účast.
Na dalším závodě se situace opakovala, protože se jel opačný směr, tudíž pro mne opět bez tréninku. Situace tedy jako přes kopírák, nevalný výsledek v kvalifikaci a odjezd domů s pohárem jako minule.
Musím ale dodat skutečnost, která by nezainteresovanému člověku zřejmě unikla. Vítězství ve finále C v Hodoníne si vážím mnohém více než například celkového vítězství v závodě v Lipníku nad Bečvou nebo v Ostravě a to z jednoho prostého důvodu. Závody Hodonínského motokárového poháru navštěvuje v průměru 55 závodníků každý závod, za celou sezonu pak přes 100 závodníků a jejich úroveň je skutečně na amaterské závody velmi vysoká, asi největší na území ČR. To znamená, že pohybovat se v první polovině startovního pole v takhle nabité konkurenci je pro mne velký úspěch.

Poprvé v Adamově Hondě 390 open

Během roku se nám nepodařilo domluvit jízdu v KZ (tedy nejvyšší motokárové třídě), ale naskytla se mi šance otestovat Hondu 390 open od Adama Škrabánka.
Po sobotním závodě v Kroměříži jsme s přítelkyní vyrazili ke slovenským bratrům na prodloužený víkend. Těsně před odjezdem mi napsal Adam s tím, že bude s partou kamarádů jezdit v Trebaticích na Hondě, jestli nechci jet taky. No, přestože to byl narozeninový víkend pro moji přítelkyni, který už byl tak poskvrněn účastí na závodech v Kroměříži, nemohl jsem jako správný nadšenec kartingu odmítnout Adamovu nabídku, navíc, když jsme jeli přímo kolem.
Ze všech lidí, kteří tuto káru testovali, se mi povedlo zajet nejrychlejší čas dne a krátky sestřih z jízdy můžete vidět na videu níže. Na konci je pak ukázka, jak nemá vypadat předjížděcí manévr, za což se omlouvám trenujícímu Jakubu Pešlovi.

Drifting


Race of Champions 2014

V samotném závěru sezony jsem se dozvěděl, že hodonínská půjčovna pořádá zábavnou dvoudenní akci ve stylu Race of Champions, paralelní závod s mimoúrovňovým křížením dráhy, závod na káře s obráceným řízením, závod dvojic, přičemž řidič má začerněné hledí helmy, završené klasickým závodem na pozměněné trati a večerní jízdou na simulátoru. Každá disciplína byla zvlášť bodovaná a vítěz musel prokázat kvality ve všech variantách.
Podařilo se mi dosáhnout vítezství v závodu jednotlivců a druhého místa celkově na Race of Champions, což považuji za svůj největší úspěch v sezoně 2014 a za vynikající ukončení sezony.
Vítězem celkového bodování se stal již tradičně matador závodu Race of Champions Radek Müller, který dominoval zejména na kárach s obraceným řízením, na simulátoru a v paralelním slalomu. Klíčem Radkova úspěchu ale bylo, že nepropadl v žádné z pěti disciplín.

Vyhlášení vítězů